Město Milevsko  - Oficiální internetové stránky

Milevské maškary jsou nejvýznamnějším národopisným projevem, nejvýznamnějším zvykem v našem městě. Konají se šest týdnů před Velikonocemi na masopustní úterý - je to zakončení masopustu maškarním průvodem. Maškarní průvody ve své nynější podobě se datují od roku 1862. Vyvinuly se ze středověkých lidových her, které bývaly v kraji provozovány. Byly to hry: Barborky, Mikuláši, Lucie, Perechty, Tři králové, Liška, Řehoři, Líto, Hra o svaté Dorotě a Bakus. Konec masopustu slavili v Milevsku již od středověkých dob Bakusem, který v pondělí a úterý masopustní obcházel městem po hostincích a na Popeleční středu býval pochován nejprve v bývalém potoce, když ještě vedl přes náměstí, později v rybníce Kuklíku nebo u Sádek. Bakusův průvod tvořily komické figury jeho ženy s dítětem, hrobaři, kostelník, kněz, smuteční zpěváci, ministranti a kdesi vzadu bláznivý " s křížkem po funuse". Bakus byl vezen na káře a byl oblečen do oděvu vycpaného hrachovinou. Pochování Bakuse do hrobu ve sněhu u potoka či rybníka mívalo často pro občana, který jej představoval nemilé následky. Když pak jeden představitel Bakuse z nachlazení dokonce zemřel, úřady Bakuse zakázaly. Poslední obchůzka se konala roku 1864. Avšak již před tímto rokem se k Bakusovi připojovaly různé jiné komické figury, které se stávaly součástí jeho průvodu a v roce 1862 již tvořily celý pestrý a početný maškarní průvod. Po odpadnutí Bakuse měly maškarní průvody každoročně svůj určitý ráz. Během doby se některé figury staly nezbytnou součástí maškarního průvodu a také Bakus se objevil v průvodu.

Pořádání maškar bývalo pro účinkující zvláštním vyznamenáním a bylo vyhrazeno jen milevským občanům. O každém účastníku, který chtěl při maškarách účinkovat, hlasovalo maškarní komité, které se časem vytvořilo z místních občanů. Podle uchovaných zpráv měly milevské maškary tento ráz:

V letech 1882-1888:

Žižkův tah z boje

Fidlovačka

Boj ženský či Šárka

Vytlačení Indiánů z Ameriky

Cikánská svatba

1889

Návrat Američanů do vlasti, Koňské dostihy, Karneval

1890

Reduta a mlýn na staré panny

1891

Spravedlnost

1892

Posvícenské stínání kohouta a Shazování kozla z věže

1893

Manévr

1894

Obležení Šibenného vrchu od Švédů

1895

Žižkovo tažení do boje

1896

Světový zvěřinec

1897

Africká karavana

1898

Cikánský průvod

1899

Selská svatba

1901

Výlet vlakem do Ameriky

1902

Skupina cizích národů

1907

Masopustní průvod prince Karnevala

1910

První gramofon

1911

Maškarní varieté - sjezd umělců -cirkus -dostihy

1912

50 let milevských maškar, selská svatba, biograf, automobil

1914

Prodaný ženich

1. světová válka pořádání maškar na dlouhou dobu přerušila. Po válce nechtěly úřady pořádání maškar povolit. Pokus částečně je nahradit učinilo několik jednotlivců v roce 1924. Neuspěli a byli pokutováni proto, že karikovali činnost hejtmana Žáka. Maškary byly obnoveny až v roce 1933 a poslední maškarní průvod před 2. světovou válkou se konal v roce 1939. Tehdy, v době nesmírného národního ponížení, předvedly maškary lidové zvyky na Milevsku. Následovala válečná přestávka a další maškary v Milevsku byly v roce 1946. Konaly se opět každoročně s výjimkou let 1954 a 1956. V roce 1963 byly maškary odřeknuty a znovu obnoveny byly až v roce 1969. Staré kostýmy byly mezitím odvezeny, a tak Městský národní výbor financoval odkoupení kostýmů z Národního divadla v Praze. Od té doby maškarní sdružení organizuje maškarní průvody každoročně. Maškarní průvod zpravidla odcházel od Sokolovny, později od Domu kultury, prošel celým městem a vracel se zpět na náměstí, kde byla závěrečná produkce.

Konání maškarního průvodu ohlašují plakáty s vtipným a humorným obsahem. Podle starých zvyklostí se v týdnu před maškarním průvodem provádí zvaní. Na tučný čtvrtek několik maškar prochází městem a zvou k návštěvě o masopustním úterý. 14 dní před vlastním průvodem chodí malíři, kteří na výlohy obchodů malují různé rýmovačky. Ráz maškar vždy mívá vztah k problémům doby nebo k časovým událostem. Vybíráme názvy průvodů v některých létech:

1936

Boj s piráty a Loď Smrtihlav

1946

Na prahu atomového věku

1947

První jarní pouť

1948

Z pohádky do pohádky

1949

Sport a hry národů všech dob

1950

Sto let v Milevsku

1958

S milevskou raketou na Měsíc

1969

Shledání milevských maškar

1972

110 let milevských maškar

1974

Staří mladí přijďte v letu do Milevska na kometu

1977

Bejvávalo, je a bude

1984

Procházka osmisty léty milevskými

1990

Maškary jaké nemohly být

1994

Milevské maškary od pravěku k demokracii

1998

I my na-to jedeme

Typické milevské masky jsou: Bába s nůší, Dlouhán, Bakus, Párkař,Holiči, Medvědář, Slepičí farma a řada dalších. V průběhu let se objevují sále nové masky.

Milevské maškary poskytly řadu vděčných námětů milevskému malíři Karlu Stehlíkovi i rodáku z Chyšek u Milevska Aloisi Moravcovi. Československý filmový týdeník natočil reportážní záběry z milevských maškar v letech 1934, 1935, kdy se jednalo o filmy němé, v roce 1947 již záběry zvukové. V posledních letech zde natáčí televizní štáby.